Zápisky.info

… není ve standardní distribuci přiliš příjemný. Důvodem je fakt, že sice jde o technologii postavenou na JavaServer Faces, ale jsou zde rozdíly, např. že jednotlivé tagové knihovny se načítají přes jmenné prostory XML. NetBeans 5 následně takové JSP stránky interpretuje tak, že JSF tagy vůbec nepozná a za chybné označuje použití Expression Language (EL) výrazů #{bean.property}. Řešením je podpůrný plu–in pro Facelets, který upraví JSP/JSF editor v NetBeans a také doplní několik užitečných wizardů.

V následujícím článku chci všem zvědavým prozradit, co je obsahem projektu K–Space a jaké jsou mé aktuální povinnosti v něm.

What is K–Space about?

By Craig Stewart (Queen Mary, University of London)

K–Space is a network of leading research teams from academia and industry conducting integrative research and dissemination activities in semantic inference for automatic and semi–automatic annotation and retrieval of multimedia content. K–Space exploits the complementary expertise of project partners, enables resource optimization and fosters innovative research in the field.

The aim of K–Space research is to narrow the gap between low–level content descriptions that can be computed automatically by a machine and the richness and subjectivity of semantics in high–level human interpretations of audiovisual media: The Semantic Gap.

Specifically, the K–Space integrative research focuses on three core areas:

1. Content–based multimedia analysis: using tools and methodologies for low–level signal processing, object segmentation, audio/speech processing, text analysis and audiovisual content structuring and description
2. Knowledge extraction: through building a multimedia ontology infrastructure, knowledge acquisition from multimedia content, knowledge–assisted multimedia analysis, context based multimedia mining and intelligent exploitation of user relevance feedback
3. Semantic multimedia: using knowledge representation for multimedia, distributed semantic management of multimedia data, semantics–based interaction with multimedia and multimodal media analysis

An additional objective of the Network is to implement an open and expandable framework for collaborative research based on a common reference system.

The specific dissemination objectives of K-Space include:

• To disseminate the technical developments of the network across the broad research community
• To boost technology transfer to industry and contribute to related standardization activities.

Další informace poskytne oficiální projektová stránka kspace-noe.net a také volně distribuované informační materiály.

A co s tím mám společného já?

V jádru toho všeho je sémantický Web a o ten jsem se zajímal již na gymnáziu. Někteří si možná vzpomínají, že minulý rok jsem na semináři KEG přednášel o FOAFu. Na Katedře informačního a znalostního inženýrství se vyskytuji stále. Působím jak ve zmíněné skupině, tak na projektu K–Space. Na starosti mám různé maličkosti — dával jsem dohromady třeba zmiňovaný newsletter (grafiku jsem dostal hotovou) a tedy využil znalost práce s Adobe InDesign. V současné době se snažím pomalu proniknout do API Sesame2. Budou se v něm implementovat některé nástroje a využije se hlavně integrované RDF repository.

Součástí mého působení byla účast na dvou pravidelných meetincích – v září v Grazu a v prosinici v Aténách. Úkolem bylo diskutovat průběh ve svěřených pracovních skupinách, redakční práce na newsletteru a pár dalších maličkostí. Fakt, že jsem student VŠE a druhého ročníku bakalářského studia oboru aplikovaná informatika nemá na mé práci pro katedru a na projektu vliv.

Relax NG má stále více příznivců, a to i uvnitř konsorcia W3C, které vytvořilo a propaguje konkurenční standard XML Schema. Předznamenává tento vývoj začátek nadvlády Relaxu NG a postupný útlum jazyka W3C XML Schema? Mohou oba jazyky dlouhodobě existovat vedle sebe?

Právě o tom se polemizuje v posledním vydání Akt X na root.cz. Někdy, myslím, že to byl český XML guru, kdo označil jazyk Relax NG jako ideál pro různé geeky a W3C XML Schema jako správný korporátní standard. Já otestoval obě tyto technologie a být militantně zaměřený, jsem pro okamžité globální použití právě OASIS standardu. Ale má taková válka smysl?

NE! Je na každém, jakou technologii bude používat. Důležité je její maximální možné ovládnutí. Vzhledem k faktu, že díky vhodným nástrojům je možné pohodlně schémata validovat a také převádět mezi DTD, W3C XML Schema a Relax NG, jak se nám zlíbí, je čistě na vás, jakou z nich zvolíte. Já si udělal malé porovnání a jako vítěz vzešel právě Relax NG Compact Syntax.

Rozhodnutí je tedy na vás. A jaká je má volba pro XML?

• Vývojové prostředí: oXygen
• Jazyk pro tvorbu schémat: Relax NG (v kompaktní syntaxi)
• Java API: XOM (ale to už jsem zde představil!)
• Dokumenty: DocBook v5.0

Během pracovního pobytu v Aténách jsem si našel čas na krátkou prohlídku železnice a také nafotil pár krásných i kuriózních fotografií. Jednou z nich je i spoj ICityE 51 zachycený v centru Atén na kontroverzním řeckém koridoru.

Publikováno na ŽelPage

Prohlédněte si fotografii vlaku EC 564 Salzburger Landestheater zachycenou během tohoto léta u obce Weng nedaleko rakouského Salzburku publikovanou ve fotogalerii serveru ŽelPage. Zároveň chci poděkovat za pomoc a rady všem, se kterými jsme se nad její editací sešli.

Potřebujeme implementovat obdovu linuxového CRONu a naše aplikace běží na technologii EJB 3, jak to uděláme? Přímo v Java EE 5 máme dostupnou tzv. TimerService, která tuto službu zajišťuje přímo na úrovni aplikačního serveru.

Tato služba spouští v určitém čase (a to i opakovaně) metody různých beanů a také zabezpečuje persistenci nastavení – pokud je kontejner vypnut nebo násilně ukončen jeho běh, jsou informace uloženy a po opětovného nastartování jsou všechny „propadlé“ akce okamžitě spuštěny. Co musí splňovat beany a jejich metody, aby došlo k jejich aktivaci?

• Načasovat lze spuštění všech enterprise beans kromě statefull session beanů!
• Pro vytvoření instance časovače (Timer) je potřeba zavolat metodu createTimer() rozhraní TimerService.
• Timer může být zrušen, pokud je vykonán a nemá již být spuštěn – provede kontejner. Nebo pokud beana spustí metodu timer.cancel().
• Ve chvíli expirace časovače (okamžik požadovaného spuštění), kontejner spustí metodu označenou anotací @Timeout(). Ta musí mít návratový typ void, přijímat parametr typu javax.ejb.Timer a nesmí vyhazovat žádnout výjimku.

A pokud potřebujeme opakující se časovač, použijeme metodu createTimer(long initialDuration, long intervalDuration, Serializable info) z TimerService.

Ukázky

Vytvoření, resp. získání TimerService:

@Resource()
private TimerService timerService;

Vytvoření časovače:

Timer timer =
  timerService.createTimer(1000, "Created new timer");

Implementace načasované metody:

@Timeout()
public void timeout(Timer timer) {
  Logger logger = null; // Nastavime logger
  logger.info("Timeout occurred");
}

Zdroj: Sun JaveEE 5 Tutorial

Vyšel třetí díl CZ podcastu a jak je vidět, trochu jsem klukům zamotal hlavu. To v plánu nebylo :-) A jak dopadl malý dotaz na metodiky? Žádná bitva před válkou se nekonná a prostě MUSÍM v březnu na CZJUG!

rdf:about je stránka, kde najdete dobře zpracovaný přehled základních informací o RDF (stručný a přehledný). Velmi se mi líbilo Quick Intro na úvodní straně. Doporučuji důkladně pročíst, pokud vám stále vrtá hlavou, co že to je za technologii a jaký je její smysl, resp. pokud chcete vědět minimum teorie a případně zkusit praktickou aplikaci.

RDF schémata existují pro mnohé jazyky a technologie. Počátkem prosince spatřilo světlo světa i RDF schéma popisující protokol HTTP. Hlavním cílem je mít možnost vyjádření hlaviček HTTP protokolu v modelu RDF a tudíž i možnost je sdílet a provádět s nimi obvyklé operace.

Praktické použití tohoto schématu prozradil třeba Benjamic Nowack uvnitř jeho RDF/SPARQL–based CMS. A má pravdu, pokud máte vhodné slovníky pro všechny v aplikaci používané koncepty a jejich atributy, pak je psaní CRUD–aplikací s jistou dávkou sémantiky vskutku jednoduché.

Rok s rokem sešel a jízdní řád je potřeba opět vyměnit, staré spoje zapomenout a nové si zapamatovat. Ke změně došlo tuto neděli 10.12. 2006! Co znamenal ten uplynulý pro mne? Dovolte krátkou statistiku.

Ujel jsem 41687 km na železniční síti v České republice, Rakousku, Německu a Itálii.

Nejvíce využívanými spoji byly:

1. R 600 Ostravan (16x)
2. EC 175 (12x)
3. EC 107 Praha a IC 587 Jan Perner (10x)

Vyhlídky na příští rok?

Stáhněte si jízdní řád pro jednotlivé trasy a uvidíte. V některých ohledech došlo ke zlepšení, navržené řazení vlaků je více než zajímavé — hlavně dálkové spoje — ale! Tím ale je opět uzel Česká Třebová a navazování spojů, které je mizerné, jak ještě asi nebylo. Ve směru na Prahu exitují 4 minuty na přestup nebo hodina čekání, ve směru do Hranic čekání 40 minut až hodina a v dalších směrech je to podobné. Bojím se, že tohle je v praxi nepoužitelné. Kde reklamovat? Dopravní odbor příslušných krajských úřadů. Já to asi udělám po dopsání tohoto příspěvku.

A první skalp v jízdním řádu 06/07? EC 370 — a vůbec se dnes řízení dopravy nedařilo, neb nejen tento vlak dnes nabral zpoždění 15 a více minut! Hezky to začíná …