Zápisky.info

Posterous je hodně zajímavá služba. Až tolik, že jsem uvažoval tento skomírající blog odstřelit a pokračovat v psaní na nové adrese zapisky.jspetrak.name publikované právě přes tuto službu. A může za to opět Aristo, že jsem si to rozmyslel. Prý jsou Zápisky.info jeho nejoblíbenější český blog o sémantickém webu. No, možná zároveň je i jediným, kde se o sem. webu psalo, že? Nechtěl jsem míchat své hrátky coby šéfredaktor elektronického magazínu o drahách s IT, ale asi se to snese. Takže tam, kde skončil posterous, Zápisky.info pokračují. A dva články, které jsem na posteru publikoval, překopíruju sem. Jedeme dál!

Začal jsem mít v poslední době nepořádek ve všem od plánování času až po takové maličkosti, kam ukládat bookmarky a čím číst RSS feedy. Stejně tak jsem přestal pořádně sledovat, kdo ze známých používá tu kterou sociálně síťovou službu, až se mi dokonce popletly Twine a Twitter – tu první zdárně používá Aristo, druhou naopak Filemon, Dagi a spol. A protože jsem dnes měl celý den čas, sednul jsem k obrazovce a šel si hrát. Feedy půjdou všechny hezky do Outlooku, i když některé stránky musím opět dohledat, páč jsem v tom měl chaos dokonalý a nějak se mi poztrácely odkazy. Na bookmarky používám svou hlavu :) a nebo del.icio.us. Vyjma toho občas něco hodím na katedrální sdílený seznam odkazů – tzv. KEGlinks.

A co se dalších sociálních služeb týká? Facebook mě nikdy moc nechytl, ale zas se tam postupně objevuje víc a víc starých i současných známých, takže až poztrácím všechna telefonní čísla a e–mailové adresy, vím, jak se s nimi spojit… Twine odolávám, ale protože Aristo je v přesvědčování hodně dobrý, myslím, že do června mě „dostane“. O Twitteru jsem neměl ani tušení, ale když už mě Fil pošťouchl, musel jsem to zkusit. Nakonec jsem si dohledal i widget do Opery a jsem spokojený. Uvidím, jestli to má nějaké reálné využití. Zatím mi widget běží. Kupodivu asi v současnosti pro mě nejsilnější komunita ale s IT nic moc společného nemá – na flickru jsme založili Czech Trainspotters crew a plníme naše flickrovské účty víc než dobře, jen ta komunikace je přece jen spíš off–linová záležitost. Ale co si neřekneme v reálu, to za nás připomenou vychytané fotografie. Sám mám, s Aristovou pomocí, na starosti komunitní stránku skupiny na katedře. KEGweb má databázi prošpikovanou RDFkem od základů, ale ani tak se mi doteď nepodařilo dotáhnout takový základ, jako veřejné FOAF profily do konce. Asi bych měl trochu pohnout na TODO–listu!

Co dál? Kromě toho, že si projdu zpětně vše, co jsem odložil na neurčito do del.icio.us, přemýšlím nad výsledky toplistu. Tenhle blog žije rok, aniž bych s ním něco udělal. Snad většina ze spotů má kolem tisíce přečtení, jak se divil Aristo. A to je myslím jasný signál, že bych měl pohledat všechny nápady, co jsem měl v hlavě a trochu to tu rozhýbal. No, měl… Takže asi startujeme. A, Aristo, začni si taky brousit tužku, ať rozjedeš rdf.cz, jak jsi sliboval! ;)

… aneb kdo chce vědět, co mi hraje při práci i volné chvíli, nechť se napojí na můj last.fm profil.

V posledních dnech není příliš šancí vyfotit něco kvalitního. Jednak není sníh, takže zimní romantické krajinky nepřipadají v úvahu vůbec a i to slunce svítí jen občas, takže je to spíš k zlosti. Naštěstí kolem Hostivaře je pár míst k fotografování, které jsou relativně rychle dostupné. Stačí jen mít štestí a být na správném místě ve správnou chvíli – v úterý jsem chytil po 16 hodině snad jediné místo a čas, kdy zasvítilo pořádně slunce a jel tím místem vlak. Sice je to jen obyčejný, i když můj oblíbený CityFrog, ale ta podvečerní nálada se povedla. » ČD 451 025-1, Os 9138 (Benešov u Prahy — Praha hl.n.)

Podle výrobce jen jeden do vozu …

Během pracovního pobytu v Aténách jsem si našel čas na krátkou prohlídku železnice a také nafotil pár krásných i kuriózních fotografií. Jednou z nich je i spoj ICityE 51 zachycený v centru Atén na kontroverzním řeckém koridoru.

Publikováno na ŽelPage

Prohlédněte si fotografii vlaku EC 564 Salzburger Landestheater zachycenou během tohoto léta u obce Weng nedaleko rakouského Salzburku publikovanou ve fotogalerii serveru ŽelPage. Zároveň chci poděkovat za pomoc a rady všem, se kterými jsme se nad její editací sešli.

Včera jsem, cestou na National Technical University of Athens, poznal pravý „balkánský chaos“! V metru kolem přestupní stanice Syntagma, jsme se celkem slušně mačkali, ale to, co přišlo po výstupu a příchodu na zastávku u Katehaki, bylo mnohem horší! Zastávka přetíkala studenty, přijely 2 autobusy a pobraly sotva polovinu z nich a to se do autobusů namačkali jak sardinky do konzervy – hýbat se v něm ani nedalo. Pokud znáte pražskou linku 177 z Chodova na koleje Jižní město, tak mi věřte, že tohle bylo horší.

Dopadlo to tak, že jsme se navzájem s kolegou ztratili jeden druhému, já si objel celý kampus a pak ho musel celý projít. Odpoledne se chaos opakoval – do centra jsme se přesunuli 9i na rychlo přivolanými taxíky, jen byl problém zjistit, kam nás dovezou (zdejší taxikáři jsou docela vybíraví). Naštěstí jsme se dostali na Katehaki a v metru se už orientujeme.

Poznamenjme, že zdejší metro září novotou. Všechny stanice jsou nové, obložené naleštěným mramorem apod. v soupravách jsou kovové části také ještě naleštěné, nikde žádné tagy od sprayerů … nevím, tipuju, že jde o novostavbu nedávno silně financovanou EU.

Večer byla společná večeře. Jak se dostat na místo měla napovědět mapa. Ale! Zkusil jsem jít přímo kolem Akropole, ale zamotal jsem se v malých uličkách. Nakonec jsem narazil na pár památek, které v nočním světle vypadaly velmi zajímavě – alespoň jednu fotografii přikládám. Večeře samotná byla malým kulinářským exkurzem. Neustále přicházely a mizely talíře s různými pokrmy, každý jiný, každý chutný … příjemné.

Dnes se dokončí jednání, ale letadlo nestihnu, takže do zítra mám dostatek času na prohlídku Atén a fotografování.

… v pořádku, klidně a včas, jen se mi nějak špatně nastavilo buzení a zaspal jsem lůžkový vlak do Prahy, takže mě zachránili naši, kteří si nákupní výlet do Brna protáhli do Prahy a zpět. Díky!.

Letěl jsem z Ruzyně s ČSA — poprvé větším letadlem než „Zlínem“. Dojmy? Myslel jsem, že ty letadla jsou větší!!! Když ho srovnám s takovým vozem první třídy řady Ampz, je to „nebe a dudy“. Připadal jsem si jako sardinka. Ale to nevadí, za ty 2,5 hodiny jsem stihl oběd, prošel jednu kapitolu španělštiny a taky nafotil pár obligátních fotografií země pod sebou skrz malé z části zamrzlé a špinavé okénko :-) Z aténského letiště jsme jeli rychlodráhou/metrem přímo do centra a vystoupili na stanici Akropoli, protože náš hotel se nachází skutečně pár metrů pod Akropolí ;-)

Po ubytování kolega zmizel do města a já taky na pokoji sedět nechtěl. S fotoaparátem a 10 cm malým stativem jsem vyrazil nafotit Akropoli a pak si zajel na hlavní nádraží (Athinai Larissa), abych omrkl zdejší vozový park. „Týýý jo!, kulil jsem oči na ty nové vozy, co tu mají pro IC vlaky … skoro kompletní sortiment! Tiše jsem záviděl, závist zajedl pokud možno teplým jídlem z nádražního fast–foodu a jel na kolej vyplnit pohledy, napsat článek na weblog a podívat se na instrukce od „velícího důstojníka“. Přikládám pár fotek pro pokochání.

Prohlédněte si Akropoli a okolí

Jedno ze dvou dieselových lokomotiv řady 220, co přivezly do Atén vlak IC 23 μεσω πατρας

Snad jsem v názvu toho vlaku neudělal překlep, muehh 8D

Kolej Hostivař a život na ní jsem již více než dostatečně vychválil. Tento předešlý příspěvek byl skutečně psán v noci. Potažmo celý týden jsme s JTB měli tolik práce a zájmů, že jsme si (ne)dobrovolně ukrajovali ze spánku. Chodit spát denně mezi 3 až 4 hodinou ranní, to je vražedné. Včera jsme to zkrátili na 2 ráno …

Co bylo takového pěkného na práci? Konečně jsem si poslechl CZpodcast Volume 2., i když vyšel už minulý pátek. Měl jsem na krku v úterý, středu a částečně čtvrtek sázení časopisu Chronicle (ze kterého se nakonec vyklubalo skutečně povedené číslo, uvidíte příští sobotu!), ve čtvrtek se scházel sekretariát Modelu OSN (Student Summit) a také náš skvělý web–tým se radil, jak dál v nepočetném složení maximálně rozhýbat WWW stránky – a jelikož nás něco napadlo, tak se můžete těšit … JTB investigativně zkoumal, jak že to je s tím záhadným soukromým spojem RT Express, který bohužel nevyjede, protože mašinky nemají povolení k provozu. No a konečně, společně jsme vyrazili po 21 hodině v úterý Lovit šmouhy na IV. koridor, resp. na východní zhlaví nádraží Praha–Hostivař. Z této malé večerní procházky s fotoaparátem a stativem v ruce je i přiložená má podobizna.

Tak nějak jsem měl už od středy chuť vše vrátit do starých kolejí a hlavně se vyspat. Velkou tlustou tečku za tím jsem udělal s pomocí EC 107 Praha (Praha hl.n. 11:18 — Hranice na Moravě 14:47), kterým jsem odjel domů. Španělštinu jsem se učil cestou místo na Jižním městě, dal si dobrý oběd v jídelním voze, napsal tento příspěvek, doma si hned dal pořádnou sprchu a osvěžen začal raději „nový týden“, resp. jiný lepší režim!

A co dál?

Dnes a zítra se trochu připomenu rodince, jak vypadám a že žiju :-) Zítra navíc začnu balit věci. V neděli odlétám na 3 dny do Atén — katedra vyráží na další pravidelný meeting projektu K–Space. Nejedu vlakem. Proč? Podívejte se na www.vlak.cz a vyhledejte si letecké, pak železniční spoje mezi Prahou a Aténami. Pak ten důvod poznáte … ale i tak si cestování užiju – na letiště jedu s R 222 Vihorlat v lůžkovém voze a pak autobusovým spojem Airport Express. A také poprvé letím něčím větším, než malým výletním letadýlkem nad letištěm! Jestli budou fotky a dojmy, jistě se zde objeví. Zatím mohu jen popřát hezký zbytek prvo–prosincového pátečního dne.